10 důvodů, proč jsou hlubokomyslní lidé v moderní společnosti vzácní

10 důvodů, proč jsou hlubokomyslní lidé v moderní společnosti vzácní
Billy Crawford

"Myšlení je obtížné, proto většina lidí soudí."

- Carl Jung

Jsou hlubokomyslní lidé vzácní?

Odpověď zní jednoznačně ano.

Naše moderní kultura má mnoho neuvěřitelných výhod, ale také vytváří generace duševních otroků.

Zní to jako přehánění?

Tady je důvod, proč to není přehnané.

10 důvodů, proč jsou hlubokomyslní lidé v moderní společnosti vzácní

1) Stali jsme se digitálními paviány

Jedním z hlavních důvodů, proč jsou v moderní společnosti hlubokomyslní lidé vzácní, je to, že na všechno hledáme rychlé odpovědi na Googlu nebo v chytrých telefonech.

Ještě než položíme otázku, už ťukáme.

Naše zvědavost se vytratila a na její místo nastoupila neutuchající touha po okamžitých informacích a zkratkách.

Viz_také: 11 psychologických příznaků, že vás má někdo rád jako přítele

Musíme to vědět hned. Pokaždé.

Naše trpělivost a úžas jsou pryč a naše průměrná pozornost je kratší než u zlaté rybky (fakt).

Moderátoři nočních talk show, politici a popkultura nám předkládají stále stejný pohled na věc:

Hlášky, hloupá hesla, narativy my vs. oni.

A nám to stačí, protože je to krátké, jednoduché a emocionálně uspokojivé.

Alespoň na chvíli. Ale pak zase dostaneme chuť na čerstvé ujištění nebo rozhořčení a jdeme klikat po dalších rychlých řešeních.

Výsledkem je společnost snadno rozptýlených a snadno ovladatelných lidí, kteří se stále méně starají o to, co je pravda, nebo dokonce mluví o nejdůležitějších otázkách života.

2) Jsme předávkováni informacemi

Dalším z hlavních důvodů, proč jsou v moderní společnosti hlubokomyslní lidé vzácní, je přemíra informací.

Titulky zpráv, clickbait, útržky rozhovorů, rolovací cedule na ulicích v centru města na nás na každém kroku hlásají drama.

A nakonec odevzdaně zvedneme ruce a řekneme: prosím, přestaňte.

Tento problém zahlcení bombardováním informacemi, nepodstatnou zábavou a útržky konkurenčních názorů je ve skutečnosti vojenskou technikou psychologické války.

Nejde ani tak o to, přesvědčit vás, že něco je pravda, ale spíš o to, přesvědčit vás, že na pravdě samotné nezáleží.

Tento postup byl nazván "ohnivou hadicí lží" a obecně se používá ke zmatení a rozptýlení nepřátelského obyvatelstva.

Pokud jde o to, proč se používá na naše vlastní obyvatelstvo, nechám to na konspiračních teoreticích...

Ale řeknu vám, ať už si myslíte, že je to proto, abychom byli poddajnějšími spotřebiteli, nebo proto, abychom rozbili jednotu skupiny: funguje to.

Množství přehršle informací a kontroverzí, které se kolem nás točí, stačí k tomu, aby se každý z nás začal intelektuálně uzavírat a držet se základních věcí.

To stačí, aby i ten nejchytřejší člověk začal přemýšlet, jestli opravdu existují nějaké odpovědi, které stojí za to hledat, nebo myšlenky, které stojí za to mít.

K dispozici jsou.

V moderním světě přehlceném informacemi a clickbaitovými dramaty je však těžké proniknout přes hluk a vést skutečné rozhovory.

3) Zoufale toužíme po sounáležitosti

Lidé jsou kmenoví tvorové a přirozeně vyhledávají ostatní.

I ten největší vlk samotář mezi námi má určitou potřebu společenství, cíle a skupinové identity.

Na tom není vůbec nic špatného.

Podle mého názoru může být skupinová identita velmi pozitivní věcí: záleží na tom, k čemu ji používáte, nebo spíše k čemu ji používají ti, kdo ji mají na starosti.

Naše potřeba sounáležitosti v moderní společnosti byla většinou zneužita k manipulaci a klamání, je mi líto, že to musím říct.

Naše opravdové emoce a přesvědčení byly zneužity k válkám, hospodářským katastrofám, rozptýlení národa a poklesu životní úrovně.

Až příliš často je naše skupinová identita využívána jako pěšák ve hře někoho jiného.

To nás znejisťuje a uzavírá naši schopnost hlubšího, kritického myšlení. Slyšíme správnou nebo špatnou nálepku a vrháme se na ni, hledajíce ten uklidňující kmenový pocit.

Tato zoufalá potřeba sounáležitosti nás bohužel vede hned k dalšímu bodu...

4) Ztrácíme se v komorách ozvěny

Sociální a demografické rozdíly se jen prohlubují, částečně díky našim hyper-internetovým komorám ozvěny.

Nepřemýšlíme do hloubky, protože se jen stýkáme a povídáme si s lidmi, kteří sdílejí naše názory nebo jsou v našem "klubu".

Nadace Goodwill Community Foundation (GCF) uvádí:

"Komnaty ozvěny" se mohou vyskytnout kdekoli, kde se vyměňují informace, ať už online nebo v reálném životě. Na internetu však může téměř každý rychle najít podobně smýšlející lidi a názory prostřednictvím sociálních médií a nesčetných zpravodajských zdrojů.

Díky tomu je komor ozvěn mnohem více a je snadné do nich spadnout."

Upřímně řečeno, tento trend jsem zaznamenal i u mnoha veřejných činitelů a předních akademiků, autorů a zpravodajských agentur.

Budou se sdružovat a podporovat hlavně ty, kteří s nimi ve všem souhlasí, a pak si vyberou jednoho nebo dva "symbolické" lidi z "druhé strany".

Málokdy si uvědomují, že jejich symboličtí ďáblovi advokáti ve skutečnosti vůbec nereprezentují druhou stranu a jsou jen falešnou, prodejnou verzí odlišných názorů, která byla vytvořena pro spotřebu jejich strany.

Vezměme si například progresivní zpravodajské pořady nebo jednotlivce, kteří se obracejí na někoho, jako je Ben Shapiro, jako na hlas reprezentující konzervatismus, aby se pokusili porozumět pravici.

Nechápou však, že Shapiro sám a jeho přijímání randovské ekonomie a neokonzervativní zahraniční politiky je na pravici velmi neoblíbené a že ho mnozí členové sílícího nacionalistického konzervativního hnutí považují za pozéra a pseudokonzervativce.

Dalším příkladem mohou být lidé na pravici, kteří se rozčilují například nad podnětnými rasistickými výroky lidí, jako je akademik a spisovatel Ibram X. Kendi.

Tito lidé, povzbuzováni mediálním rozruchem, který se živí klikáním, se pak vydávají cestou zkoumání podobných osobností jako představitelů "probuzené" levice, aniž by si uvědomili, že na progresivní levici jsou zástupy sociálních demokratů, kteří také považují politiku probuzení a kritickou rasovou teorii, jak ji zastávají osobnosti jako Kendi, za rozdělující a zbytečnou. Vybírání oblíbeného slaměného panáka a boj protije v imaginární bitvě, jen zvyšuje hlasitost komory ozvěn.

5) Konzumujeme idiotská média

Pokud se ptáte, proč jsou v moderní společnosti hlubokomyslní lidé vzácní, nemusíte hledat nic jiného než většinu populárních médií.

Nechápejte mě špatně, existuje několik skvělých filmů a televizních pořadů.

Jenže spousta z nich je naprostý brak, od reality show a hláškami nabitých sraček o celebritách a skandálech až po zvrácené filmy o sériových vrazích a mindfuck pořady o děsivých nadpřirozených tématech.

Pak jsou tu všechny ty sitcomy o čtyřicátnících, kteří žijí v náhodných bytech a chovají se, jako by jim bylo patnáct, a každý den nebo dva chodí s někým novým. Jak zábavné.

Není divu, že hluboké myšlení bylo sabotováno, když se po nás chce, abychom konzumovali pouze média, která jsou psána pro nejnižší společný jmenovatel.

Není nic špatného na tom, že nejste intelektuál.

Ale většina toho, co vidím šplhat po žebříčcích nejoblíbenějších televizních pořadů, hudby a filmů, není jen antiintelektuální.

Je to vážně hloupé.

Zní to drsně? Vyzývám vás, abyste si prošli Netflix nebo Hulu a ozvali se mi.

6) Chceme snadné odpovědi

Jedním z nejjasnějších důvodů, proč jsou v moderní společnosti hlubokomyslní lidé vzácní, je to, že se naše společnost zaměřila na snadné odpovědi a černobílé myšlení.

Nechceme slyšet o tom, že náboženství je složité téma:

Chceme jen říct, že je to opium mas, které slouží k ovládání lidí, nebo že je to věčná Boží pravda a vy jste kacíř, když jí nevěříte.

Nechceme znát skutečné důvody, proč lidé volí tak, jak volí:

Chceme jen říct, že jsou to rasističtí hlupáci, kteří nenávidí odlišné lidi, nebo že jsou to hrdinové, kteří chtějí říct pravdu a milují svou zemi.

Co když to není černobílé?

Co když je pravda taková, že každý z nás má v sobě prvky pravdy a že se k něčemu užitečnému dostaneme teprve tehdy, až přestaneme hledat příliš jednoduché odpovědi a najdeme si čas na to, abychom si sedli a skutečně si o tom promluvili.

Neříkám, že jsme všichni idioti. Každý z nás má dobré důvody pro to, čemu věří.

Mnohdy však nebereme plně v úvahu perspektivy druhých nebo komplexní informace o realitě.

Hluboké myšlenky nevyžadují, abyste byli génius. Často vyžadují jen naslouchání a přemýšlení.

7) Uvízli jsme v textové komunikaci

Jedním z důvodů, proč to s naším mozkem jde z kopce, je způsob, jakým mluvíme.

Tolik aplikací pro zasílání zpráv, textových zpráv a dalších způsobů komunikace zkrátilo naši pozornost a udělalo z nás idioty.

Lol, jk, wyd?

Tak či onak...

Mluvení v malých zkratkách a emotikonech nebo náhodných GIFech vytvořilo celé generace dospělých, kteří se chovají jako desetileté děti, a odrazuje od hlubokého přemýšlení jako mor.

Je těžké vést skutečnou diskusi o daních, ekologickém zemědělství nebo o tom, jak najít naplňující vztahy, s pomocí mrkacích obličejů a GIFu.

Takže nakonec zůstanete jen povrchní. A pak se povrchními stanou i vaše vlastní myšlenky.

Je to docela začarovaný kruh. Hurikán průměrnosti.

8) Ovládají nás antiintelektuální korporace.

Dalším faktorem, který považuji za zásadní pro naše upadání do mdloby, je vliv velkých antiintelektuálních korporací na náš veřejný život.

Jejich velké rozpočty na reklamu, sponzoring velkých nadací, lobbistické úsilí ve vládě a nasycení veřejného prostoru způsobují, že jsme všichni mnohem povrchnější a hloupější.

(Nemluvě o tom, že je méně zdravý a méně šťastný).

Když Coca-Cola v roce 1971 zpívala o tom, že "Chtěl bych světu koupit kolu", využila hnutí hippies a protiválečného aktivismu k tomu, aby předstírala, že jí na zbídačených utlačovaných národech a kolonialismu záleží.

Koneckonců Coke dodnes krade chudým národům zásoby vody.

Falešná rozmanitost a multikulturalismus však skvěle fungují pro obří bezcitné korporace, protože v lidech podněcují emoce a touhu být vnímán jako "dobrý člověk".

Společnosti jako Coca-Cola, Nike a mnoho dalších vám chtějí sdělit, jak jsou morální a kultivované, a to pomocí hloupých a zjednodušených sloganů, které využívají aktuálních kontroverzí, aby využily vaši emocionální odezvu.

Mezitím nám Coca-Cola stále denně cpe do obličeje džus z cukrovky a Nike vydělává na otrocké práci Ujgurů v Sin-ťiangu.

Nezapomeňte však, že se hlásí k velkému zájmu o životy černochů a rasovou spravedlnost ve Spojených státech.

Pokud jste ještě neslyšeli o probuzeném kapitalismu, doporučuji se na něj podívat.

Jak jsem napsal v roce 2019 pro Spectator:

"Stále častěji se korporátní Amerika rozhoduje hledat bezpečný prostor tím, že se stává "woke". Woke capital označuje reklamu a branding, které zaujímají postoj k sociálním otázkám.....

Od Silicon Valley až po Wall Street se stále více společností rozhoduje upřednostnit progresivní slogany a aktivismus před tradičními reklamními strategiemi, které zdůrazňují hodnotu nebo vlastnosti produktu či služby."

Jde o tohle:

Když jsme bombardováni zprávami od korporací plných falešných aktivistů, kteří pak dávají peníze falešným nadacím, aby předstírali, že bojují za nějakou věc a získali dobré fotky...

I my se díky tomu zapojíme do jejich slovních her.

Pak už jen víte, že se dohadujeme o emocích a korporacím se podařilo, že nás spíše než skutečnými kroky v této oblasti zaujaly diskusí a optikou problému.

9) Hlubokomyslní lidé mohou být matoucí

Dalším důvodem nedostatku intelektuální hloubky v moderní společnosti je, upřímně řečeno, vina hlubokomyslných lidí.

Mohou být nepřístupní a tajemní, držet se stranou a schovávat si moudrost pro ty, kteří ji pochopí.

I když chápu, že máš nutkání se stýkat s lidmi, kteří se o tvé věci zajímají, myslím, že je nefér předpokládat, že existuje více lidí, kteří by měli zájem...

Vzpomínám si, jak jsem procházel univerzitní knihovnou kolem řad hlubokých teologických knih napsaných v minulém století předními učenci a neviděl jsem ani živáčka...

Pak přijdeš do sekce pop-psychologie a vidíš řadu za řadou poslušných studentek prvního ročníku v gaučových ugg botách, které si berou citáty o "obranných mechanismech" a výkladu snů pro svou poslední esej.

To je problém.

Proto tu máme lidi, jako je Jordan B. Peterson, marketingový mistr, který se vydává za intelektuála a chrlí ze sebe slovní salát s morálně křečovitým tónem.

"Páni, ten musí mít hluboké myšlení! Páni, ten musí pochopit skutečná tajemství života," říkají lidé, kteří se předhánějí v koupi jeho knihy 12 pravidel pro život.

Problém je v tom, že:

Většina toho, co Peterson říká, je velmi základní a zbytečná.

Ale jeho velká slova a vážnost, s jakou je pronáší, vzbuzují v lidech dojem, že se zabývají "hlubokými myšlenkami".

Když se hlubokomyslní lidé stáhnou z veřejného prostoru, nastoupí na jejich místo pseudohlubokomyslní lidé, jako je Peterson.

Viz_také: 50 příkladů udržitelnosti v každodenním životě

V každé sféře se objeví podvodníci, když se skuteční kluci a holky vydají k východu, unaveni šíleným davem.

Skončíte u strašidelných falešných guruů New Age, jako je Teal Swan, a popkulturního žargonu, který už nic neznamená.

10) Chytří lidé nemají dost dětí

Jedním z hlavních důvodů, proč jsou hlubokomyslní lidé v moderní společnosti vzácní, je to, že mnoho lidí, kteří jsou intelektuálové nebo se věnují specializovaným profesím, nemá tolik dětí jako lidé, kteří jsou méně intelektuální.

Jsou příliš zaneprázdněni vzděláváním, vynalézáním léků na nemoci, zkoumáním vesmíru nebo lidské mysli.

Zbývá tedy více lidí, kteří chtějí mluvit o Kardashianových.

Nebo si udělejte galerii fotek toho, co měli k večeři, a dejte ji na Instagram. Každý den.

Toto přemnožení méně chytrých lidí také zanechává legie voličů, kteří si myslí, že vše se omezuje na volbu červených nebo modrých, a tím udržují naši snadno manipulovatelnou a rozdělenou populaci.

Věřte mi, že generální ředitelé firem budou stále dostávat své tučné šeky bez ohledu na to, koho budete volit.

Pokud jste viděli komediální satiru Idiocracy z roku 2006, víte, o čem mluvím.

Jak prorocky napsal Kelso Hakes v roce 2008:

"Vědci objevili nový druh, o kterém se předpokládá, že existuje od počátku lidstva.

Jsou nyní nejrychleji rostoucí menšinou v Americe a možná i na světě. Jsou všude. Číhají na vás v metru, na letištích, na úřadech a ve Walmartech."

Někdo už tomu klaunskému autu přibrzdil a je pozdě zastavit lavinu hlouposti.

Můžeme stisknout tlačítko reset?

Ano i ne.

Domnívám se, že jako kolektiv může být příliš pozdě na to, abychom tuto loď pro "lidstvo" obrátili.

Většina kritického myšlení dostala smrtelnou ránu a byla před lety usmrcena chytrými telefony.

Také si myslím, že snaha změnit "celkový obraz" nás může často zaslepit vůči našemu vlastnímu životu a volbám.

Vskutku: věřím, že jako jednotlivci a malé skupiny můžeme stále účinně čelit zhoubným účinkům technologie a konformity a změnit je.

Stále můžeme myslet kriticky a znovu se naučit myslet sami za sebe:

Nemusíme být otroky svých telefonů.

Nemusíme se jen smířit s ekonomickými systémy, které nás znehodnocují.

Nemusíme se podřizovat systémům, které podkopávají naši planetu a našeho ducha.

Máme sílu vdechnout nová řešení a zkušenosti.

Máme sílu znovu si představit komunitu a solidaritu.

Máme tu moc.

Mám tu moc.

Máte tu moc.




Billy Crawford
Billy Crawford
Billy Crawford je ostřílený spisovatel a blogger s více než desetiletými zkušenostmi v oboru. Má vášeň pro vyhledávání a sdílení inovativních a praktických nápadů, které mohou pomoci jednotlivcům a firmám zlepšit jejich životy a provoz. Jeho psaní se vyznačuje jedinečnou směsí kreativity, nadhledu a humoru, díky čemuž je jeho blog poutavým a poučným čtením. Billyho odborné znalosti pokrývají širokou škálu témat, včetně obchodu, technologií, životního stylu a osobního rozvoje. Je také oddaným cestovatelem, který navštívil více než 20 zemí a stále napočítá. Když Billy nepíše nebo nekomentuje svět, rád sportuje, poslouchá hudbu a tráví čas se svou rodinou a přáteli.