Noam Chomsky o leninismu: Vše, co potřebujete vědět

Noam Chomsky o leninismu: Vše, co potřebujete vědět
Billy Crawford

Noam Chomsky je slavný americký politický filozof a kulturní akademik.

Je jednou z nejvlivnějších osobností levice minulého století a po celou svou kariéru důrazně hájí svou značku libertariánského socialismu.

Chomsky se staví proti státní síle a autoritářství, protože se domnívá, že to vede v bludném kruhu zpět k fašismu.

Jako anarchosyndikalista Chomsky podporuje malé dělnické rady, které si řídí své záležitosti samy.

Vladimír Iljič Lenin byl naopak otcem ruské bolševické revoluce v roce 1917 a důrazně prosazoval použití politické síly k dosažení komunistické vize.

Lenin věřil ve státní sílu a totalitní politiku jako způsob, jak utvářet svět tak, jak on a jeho stoupenci považovali za nutné.

Zde je důvod, proč s tím tak silně nesouhlasí.

Pohled Noama Chomského na leninismus

Leninismus je politická filozofie, kterou vytvořil a šířil Vladimír Iljič Lenin.

Jejím hlavním přesvědčením je, že oddané jádro vzdělaných komunistů musí sjednotit dělnickou třídu a zavést komunistický systém.

Leninismus zdůrazňuje víru v úplné odstranění kapitalismu prostřednictvím převzetí a udržení politické moci bojovými prostředky, bude-li to nutné.

Ačkoli se Leninismus snažil pozvednout dělnickou třídu a vytvořit komunistickou utopii, vedl k rozsáhlému politickému útlaku, masovému vraždění a nerespektování lidských práv a svobody slova.

Apologeti tvrdí, že leninismus byl nedokonalý, ale byl poznamenán rozkoly a konflikty tehdejší ruské společnosti.

Kritici jako Chomsky tvrdí, že leninismus byl jen uchopením moci fanatiky, kteří využili komunismus jako zástěrku pro řízení ruské společnosti ve svůj vlastní prospěch.

Chomsky považuje Leninovu filozofii za nebezpečnou a nesprávnou.

Kritici Chomského obviňují, že leninismus a stalinismus neprávem hází do jednoho pytle.

Jak říká Chomsky v odpovědi na otázku jedné ženy týkající se této problematiky:

"Napsal jsem o tom a vysvětlil, proč si myslím, že je to pravda," říká Chomsky.

"Lenin byl pravicovou úchylkou socialistického hnutí a byl tak považován. Za takového ho považovali hlavní proud marxistů. Zapomínáme, kdo byli hlavní proud marxistů, protože prohráli."

Chomsky se odvolává na osobnosti, jako jsou přední marxističtí intelektuálové Antonie Pannekoek a Rosa Luxemburgová, jako na příklad těch, které Lenin odsuzoval a s nimiž nesouhlasil.

Chomsky zde tvrdí, že Lenin skutečně nesouhlasil s komunistickými a socialistickými ideály solidarity a osvobození od kapitalistického útlaku.

Chomsky se naopak domnívá, že Lenin věřil v reakční a autoritářskou verzi vnucování socialismu lidem jako součást velkého ideologického a ekonomického projektu.

Proč je Chomsky proti leninismu?

Chomského velký problém s leninismem je stejný jako u mainstreamových marxistů Leninovy doby: podle nich šlo o totalitní etatismus maskovaný pod praporem dělnických práv.

Leninovo hnutí považují za definované "oportunistickým avantgardismem".

Jinými slovy, leninismus byl myšlenkou malé elity, která se chopila moci jménem lidu a vytvořila společnost podle svých představ. To, že to údajně bylo pro dobro lidu, je podle Chomského lež, protože s cílem lze vždy pohnout.

Tuto mocenskou nerovnováhu leninismu a jeho snahu manipulovat lidová hnutí Chomsky prezentuje jako pokračování imperialistického, elitářského myšlení.

Marxismus chápaný zleva se týkal spontánního dělnického hnutí, nikoli intelektuálního předvoje.

Přesto Marx podporoval myšlenku, že k odstranění kapitalistických ekonomických forem a neuspořádaných, neproduktivních systémů ve společnosti může být nutná určitá převýchova a násilí.

Po návratu do Ruska na jaře 1917 se Lenin v podstatě ztotožnil s komunistickým ideálem dělnické kontroly výroby a svobodomyslným socialistickým modelem.

Po převzetí moci na podzim se však Lenin podle Chomského opil mocí. V tomto okamžiku Lenin zrušil tovární rady a práva dělníků a centralizoval státní kontrolu.

Místo aby se Lenin držel modelu založeného na svobodě, který prosazoval dříve, vrátil se k železné pěsti.

To byl podle Chomského jeho skutečný postoj a Leninovo levičáctví bylo ve skutečnosti jen oportunismem.

Shodují se Chomsky a Lenin na něčem?

Chomsky považuje většinu lidových hnutí od 17. století za "spontánní, libertariánská a socialistická".

Jako takový souhlasí se svobodomyslnějšími a rovnostářštějšími prohlášeními, která Lenin vydal na podzim 1917, když se vrátil do Ruska.

Stejně jako ostatní mainstreamoví marxisté Leninovy doby se však domnívá, že Leninův dočasný obrat k méně etatistické verzi socialismu byl učiněn jen proto, aby si osvojil lidové hnutí.

Viz_také: Super čtení podle Jima Kwika: Stojí to opravdu za vaše peníze?

Faktem je, že Chomsky věří, že Lenin byl falešný levičák.

To znamená, že Chomsky jako skutečný levičák ve skutečnosti s leninismem nesouhlasí, protože ho považuje za neupřímné a cynické hnutí.

Na druhou stranu Chomsky i Lenin podporují svržení kapitalismu.

Lenin se prostě domnívá, že k tomu, aby se to skutečně stalo a udrželo, je třeba použít machiavelistické techniky, zatímco Chomsky věří, že se to stane přirozeně, pokud lidé pozvednou svůj hlas, budou bojkotovat a zapojí se do politického procesu.

Jaké jsou Chomského základní názory?

Chomsky je v podstatě libertariánský socialista. Jeho filozofií je anarchosyndikalismus, což je levicová forma libertarianismu.

Jeho klíčové názory se točí kolem družstevních podniků a decentralizovaných státních systémů, které upřednostňují osobní svobodu.

Chomsky důsledně vystupuje proti tomu, co považuje za incestní vztah mezi masmédii a korporátní, státní a vojenskou mocí.

Prodejci tohoto systému jsou politici, kteří jsou novináři, jež Chomsky ostře kritizoval.

Lenin, sám "bystrý politik", byl podle Chomského jen další z falešných figur.

Pět hlavních neshod mezi Chomským a Leninem

1) Přímá demokracie vs. elitní státní moc

Chomsky je zastáncem přímé demokracie, zatímco Lenin podporoval myšlenku elitního jádra, které by dělalo to, o čem by rozhodlo, že je nejlepší pro všechny.

Jako "libertariánský anarchista" nebo anarchosyndikalista se Chomsky domnívá, že použití centrální státní moci je téměř vždy špatné, i když je údajně v zájmu společnosti.

Jak poznamenává Heiko Koo:

"Myslí tím toho, kdo zpochybňuje a vyzývá k odstranění všech neoprávněných autorit a útlaku, toho, kdo bojuje za uskutečnění plného rozvoje každého jednotlivce a kolektivu prostřednictvím vlády "průmyslové organizace" nebo "komunismu rad"."

2) Dělnická družstva vs. centralizované státní hospodářství

Chomsky podporuje dělnická družstva a ekonomiku řízenou dělníky.

Po převzetí moci Lenin přistoupil ke zrušení dělnických družstev a centralizaci státní kontroly.

Již na začátku roku 1918 se Lenin řídil svou ideologií, že bude zapotřebí "dělnické armády", aby se všichni rolníci a prostí lidé postavili do řady za velkého vůdce.

Jak řekl Chomksy, "to nemá se socialismem nic společného".

Ve skutečnosti Chomsky považuje leninismus za další formu autoritářství shora, které umožňuje malé elitě vykonávat nespravedlivou moc nad dělníky a rodinami.

"Velká přitažlivost leninské doktríny pro moderní inteligenci v obdobích konfliktů a převratů. Tato doktrína poskytuje 'radikálním intelektuálům' právo držet státní moc a nastolit tvrdou vládu 'rudé byrokracie', 'nové třídy'," píše Chomsky.

3) Kritické myšlení vs. státní ideologie

Chomsky byl vždy silným zastáncem progresivního vzdělávání, které učí studenty kriticky myslet a zpochybňovat autority.

Lenin naopak stál za vzdělávacím systémem, který prosazoval sovětská dogmata s tvrdou konformitou.

Ve své eseji "Sovětský svaz versus socialismus" Chomsky tvrdí, že SSSR a leninismus byly jen falešnou zástěrkou, která měla zabránit jakékoli skutečné pozitivní změně.

"Sovětské vedení se tedy vydává za socialistické, aby ochránilo své právo držet v ruce kyj, a západní ideologové se přetvařují, aby zabránili hrozbě svobodnější a spravedlivější společnosti.

"Tento společný útok na socialismus byl v moderní době velmi účinný při jeho podkopávání."

4) Pravda vs. moc

Chomsky považuje pravdu za důležitější než moc nebo být na "správné" straně.

Chomsky je například velmi proti izraelským akcím v Palestině, ale zároveň považuje hnutí za bojkot, divestice a sankce (BDS) za falešné a plné přehnané propagandy.

Viz_také: 10 věcí, které se stanou, když vás narcista vidí s někým jiným

Podle Chomského Lenin ve skutečnosti "rekonstruoval carské systémy útlaku" v Rusku a jeho brutální použití Čeky a tajné policie je toho dokonalým příkladem.

Chomského tvrzení, že centralizace a státní moc jsou v rozporu s marxismem, je zároveň sporné, protože Marx říkal, že centralizace je nutná k tomu, aby se zvýšila výroba a rozdělilo bohatství, aby se kapitalistický systém dostal z křeččího kola.

5) Svoboda projevu vs. loajalita

Chomsky věří ve svobodu projevu, i když zahrnuje výroky, které považuje za škodlivé nebo zcela nesprávné.

Lenin a následné sovětské vlády, které přišly po něm, pevně věřili, že veřejné mínění je třeba kontrolovat a usměrňovat.

Lenin využíval tajnou policii k neúnavnému shromažďování, pronásledování a věznění těch, kteří se vyslovili proti jeho vládě.

Chomsky se naopak domnívá, že i velmi nepopulární nebo urážlivé názory musí být chráněným projevem.

Chomsky (který je Žid) v minulosti vyvolal velkou kontroverzi, protože dokonce hájil právo na svobodu projevu jednoho zarytého neonacisty.

Kdo má pravdu?

Pokud patříte k levici a věříte v socialismus, možná se ptáte, kdo má větší pravdu: Chomsky nebo Lenin?

Mnoho západních levičáků by mohlo říci, že Chomsky, protože jako základ svých ideálů používá racionalitu, umírněné postoje a nenásilí.

Jiní však tvrdí, že Lenin byl ve skutečnosti realističtější a že Chomsky je víceméně pozér, který mluví z pohodlí svého křesla, zatímco Lenin byl zapleten do skutečné války a boje, nikoliv jen do teorie.

I když to může být vzhledem k Chomského pouličnímu aktivismu a dlouholeté práci v oblasti občanských práv nespravedlivé, je jistě pravda, že Chomsky nikdy nebyl celostátním politickým vůdcem, který by vedl převrat nebo revoluci.

Chomsky má na levici spoustu odpůrců, například internetového marxistu Dashe, který píše, že:

"Noam Chomsky je jako toxická houba, která infikuje všechny levicové diskuse, s nimiž přijde do styku," píše Dash a dodává, že ho nejvíce rozčilují:

"Počet anarchistů, kteří donekonečna používají ty zasrané obscénní horké výpady proti Leninovi a Marxovi od Chomského jako (jediný) zdroj, který potřebují k vyřčení nesmyslů."

Hlavní nesouhlas s Chomským ohledně leninismu ze strany některých levicových kruhů spočívá v tom, že se mýlí v tom, že Lenin byl kontrarevolucionář nebo neupřímný.

Považují to za pohodlnou rétoriku, která Chomskému umožňuje vyhnout se všem nepříjemnostem a autoritářstvím spojeným s Leninovou tvrdou vládou, aniž by připustil, že některé z nich mohly být nevyhnutelné nebo produktem doby a samotného ruského kontextu.

Kritici Chomskému také vyčítají, že omlouvá brutální a diktátorský režim Pol Pota v Kambodži a zároveň démonizuje Lenina, což je příkladem naprostého pokrytectví.

"V Chomského tehdejších textech je Pol Pot nenápadně naznačován jako jakási ušlechtilá výjimka s těmi nejlepšími úmysly, ale Vladimír Lenin je "pravicový oportunistický diktátor, který si sám sobě slouží"?

"Proč Chomsky nabízí revoluční výhodu pochybností pouze zde, v absolutně nejnekorektnější situaci druhé poloviny dvacátého století, pro kterou je třeba výhodu pochybností rozšířit?" ptá se Dash.

Konečný verdikt

Chomsky a Lenin stojí na zcela odlišných stranách levicového spektra.

Je to proto, že Chomsky podporuje decentralizovanou, pro-svobodnou vizi socialismu, zatímco Lenin nakonec podpořil centralizovanější, pro-loajální verzi socialismu.

Zatímco některé jejich cíle týkající se odstranění kapitalismu se shodují, jejich řešení se značně liší.

Skutečnost je však taková, že leninismus byl ideologií, která se vyvinula v zuřícím ohni revoluce a občanské války, zatímco Chomského myšlenky vznikly v přednáškových sálech MIT a na několika protestních pochodech.

Přesto je zřejmé, že z ideologického hlediska se cesty obou mužů rozcházejí v chápání správné role státu a politické autority při demontáži kapitalismu.

Je také zřejmé, že Chomsky má ve srovnání s Leninem mnohem odlišný názor na to, co by měl být skutečný socialismus a marxismus v praxi.

Líbil se vám můj článek? Dejte mi like na Facebooku, aby se vám ve feedu objevovaly další podobné články.




Billy Crawford
Billy Crawford
Billy Crawford je ostřílený spisovatel a blogger s více než desetiletými zkušenostmi v oboru. Má vášeň pro vyhledávání a sdílení inovativních a praktických nápadů, které mohou pomoci jednotlivcům a firmám zlepšit jejich životy a provoz. Jeho psaní se vyznačuje jedinečnou směsí kreativity, nadhledu a humoru, díky čemuž je jeho blog poutavým a poučným čtením. Billyho odborné znalosti pokrývají širokou škálu témat, včetně obchodu, technologií, životního stylu a osobního rozvoje. Je také oddaným cestovatelem, který navštívil více než 20 zemí a stále napočítá. Když Billy nepíše nebo nekomentuje svět, rád sportuje, poslouchá hudbu a tráví čas se svou rodinou a přáteli.